Zpráva Nedělní školy za rok 2008
Zpráva o činnosti
nedělní školy sboru BJB Na Topolce
za rok 2008 a první čtvrtletí roku 2009
Milé
sestry, milí bratři,
dovolte mi, abych Vám prostřednictvím této zprávy a jménem
všech, kteří se podílí na přípravě nedělní školy představila a připomněla
události uplynulého roku.
Rok 2008 přinesl do nedělní školy našeho sboru poměrně
výrazné změny. Bylo to dáno souhrou několika faktorů: především samozřejmě tím,
že děti rostou a tak bylo třeba začít důkladněji promýšlet budoucí podobu a
fungování nedělní školy. Tuto změnu dále provázelo také dvojnásobné rozšiřování
tzv. učitelské základny, která je v současnosti tvořena sestrami Barkou
Fiedlerovou, Alžbětou Swiatkovou a Ester Pěknou. V tomto složení a v
příležitostném kontaktu se sborovým staršovstvem společně pracujeme na
celkové koncepci nedělní školy. Tu v současné době (od ledna 2009)
pravidelně navštěvuje pět dětí ve věku od 3, 5 do 6- ti let: Barunka Výchopňová, Ondra a Adam Večerkovi,
Rebeka a Natan Gondášovi. V období do Vánoc 2008 s námi chodili pravidelně
i Tomášek a Kuba Hejlovi.
Hned v počátku považuji za důležité se alespoň ve
stručnosti zastavit u toho, jak instituci nedělní školy rozumíme, co pod tímto
pojmem chápeme a jak si práci v dané sborové oblasti představujeme. Na
základě společných diskuzí nám prozatím vykrystalizovaly tři centrálních důrazy,
které se pokoušíme rozvíjet a upevňovat.
1. V první řadě jsme si vědomy, že práce
s dětmi v nedělní škole je z dlouhodobého hlediska jedním ze
základních pilířů zdravého fungování celého našeho sborového společenství.
První z důrazů je tedy možné všeobecně označit jako výchovu dětí k životu v obecenství sboru. S tím mimo jiné
souvisí aktivní účast nedělní školy na sborovém životě. Ta byla zatím
realizována prostřednictvím písní a her a mohli jsme tak v uplynulém roce
během bohoslužeb zaslechnout čtyři písně (Pampelišky, Děkujem Ti Pane Bože nebo
Hory doly stráně, Neslyšíte zpívat zvony) nebo shlédnout Andělskou vánoční hru.
Písně vybíráme z baptistického Zpěvníčku pro děti, Zvonků, Bratrských písní a evangelických zpěvníků pro
děti.
2. Dalším cílem je znalost Písma. Postupně se společně každou neděli zamýšlíme nad
biblickými příběhy a objevujeme jejich možná poselství. V návaznosti na
předešlý rok se i nadále zabýváme především starozákonními příběhy. Od
Abrahama, přes Izáka a Jákoba jsme se dostaly až k příběhu Josefa a jeho bratrů,
se kterým vystačíme v nastávajících měsících až do letních prázdnin. Adventní
čas jsme strávily s příběhem narození Pána Ježíše.
Prozatímní praxe nedělní školy se ustálila v podobě,
kdy je vždy zvoleno určité téma např. příběh nebo část příběhu, kterým se pak
zabýváme celý měsíc. Příprava nedělních hodin probíhá samostatně a je na každé
z učitelek, jak dané téma uchopí. Tímto chceme dětem nabídnout možnost vnímat
naše rozdílné přístupy a pojetí. Dále bychom se chtěly vyhnout stereotypu, udržovat
děti ve střehu a zároveň zohlednit jejich možnosti, proto využíváme různé
metody práce (např. vyprávění, hry, dramatizace, četba, vyprávění
s flanelografem, vyprávění s figurkami a modelem krajiny).
Přes rozdílná pojetí je však základní struktura hodin
vždy zachována. Obsahuje přivítání dětí, písně, modlitbu, příběh, poučení a
také závěrečné kontrolní otázky v podobě tzv. velbloudího bobku (v tuto
chvíli je na vysvětlenou třeba poznamenat, že velbloud se stal jakýmsi maskotem
nedělní školy, máme jednoho plyšového, kterému říkáme Ad Onrenatobaku.
Bystřejší z vás možná hned pochopili, že velbloudí jméno je složeninou
počátečních písmen dětí, ale toto tajemství dětem prosím zatím neprozrazujte,
protože o něm nevědí a čekáme, zda-li si toho někdo všimne. Velbloud nás také
okrajově, ale symbolicky provází každým příběhem). Výše zmiňovaný velbloudí
bobek má proměnlivou podobu a lze jej získat za správné odpovědi na kontrolní
otázky v závěru hodin. Obvykle se jedná o nálepky, razítka nebo různé
předměty, které si děti buď hromadí ve vlastních sešitech, které mají uložené v
nedělní škole nebo si je mohou odnést domů, jako připomínku příběhů.
3. Poslední ze zmiňovaných prozatímních cílů se týká
oblasti našich vzájemných vztahů. Máme na mysli vzájemné vztahy mezi dětmi,
učitelkami i všemi členy sboru.
První říjnový víkend loňského roku jsme proto
uspořádaly víkendové setkání nedělní školy s přespáním ve sborovém domě. Výlet
podzimní krajinou se nesl ve znamení novozákonního podobenství o ztracené ovci.
Další, tentokrát jarní výlet je předběžně naplánován na poslední dubnový víkend
tohoto roku.
Pro rozvoj vazeb a vztahů mezi dětmi a členy sboru
byly zatím nejnověji zavedeny tzv. hostovské hodiny, při kterých si program pro
děti připraví někdo z členů sboru. Prvního hosta jsme přivítaly poslední
únorovou neděli, když si program připravil bratr Emďa Michálek. Při
dvouměsíčním intervalu nás příští návštěva čeká v dubnu a svou účast
přislíbil bratr Jarek Šamánek.
V průběhu roku jsme samozřejmě řešily také
množství menších problémů jako například úskalí vzájemné komunikace nebo
problém ohledně chování dětí při bohoslužbách před odchodem do nedělní školy,
který se výrazně projevil na podzim minulého roku. Situace je v současné
době snad klidnější a doufáme, že se bude stále zlepšovat. Také jsme přemýšleli
o rozdělení dětí v nedělní škole do dvou skupin, na starší a mladší, ale
vzhledem k aktuálnímu počtu pěti dětí jsme od této myšlenky zatím upustily.
Do budoucna se těšíme na práci s dalšími dětmi ze sboru jako je Jusef el Houbi a Anička Petráková, kteří jsou pro
nedělní školu v toto chvíli ještě malí, ale v horizontu nejdříve
jednoho roku počítáme s jejich zapojením a vytvořením nové skupiny.
Také bychom rády požádaly rodiče, pokud předem vědí,
že tu nějakou neděli nebudou, aby nám to dali včas vědět, protože pro program
nedělní školy je pravidelná docházka dětí důležitá.
Nakonec bych ještě ráda upozornila na nástěnku
nedělní školy, kde můžete sledovat její aktuální program a fotodokumentaci.
Ester Pěkná
Sbor BJB Na Topolce, Praha,
15.3. 2009